K psaní mě inspirovala včerejší nádherná přednáška Stanislava Grofa na téma psychospirituální krize. Byla jsem ohromena a užila si každé slova Génia. Pan profesor mluvil celý den a věřím, že téma by se nevyčerpalo nikdy. A ta zářící 85 letá bytost na podiu také ne.. spouštěče, popis krize, typy, zkušenosti z praxe, terapie a mezi nimi mimojiné pohybové aktivity a akupunkturu. Nebyl čas tohle téma více rozvádět a mně začalo naskakovat spoustu úvah… fyzioterapie, jóga a čínská medicína. Ach. Vnímám obrovský potenciál práce s tělem v takto závažných lidské duše se dotýkajících krizích.
Nemám psychlogické vzdělání a zde uvedené vychází z mé praxe fyzioterapeutky, studia čínské medicíny, jógy a dalších zdrojů. Jsou to mnou zpracované informace, domněnky a pocity.
Psychospirituální krizi vnímám ve svém, ale různými přednáškami ovlivněném jazyce jako proces odhalování všech obranných mechanizmů ega a posvícení si baterkou na vlastní stínová témata. Zdárné překonání krize pro mě znamená otevření se zranitelnosti, akceptace stínu, přijetí zodpovědnosti za všechny aspekty vlastního života (separace), naplnění vlastního potenciálu a následné prožívání celistvosti sebe sama jako neoddělitelné součásti celku.
Tělo máme teď a tady. Tělo je displej toho, jak se cítíme, toho jaký máme vztah k sobě a okolí a toho, co jsme prožili. Tělo nám jasně signalizuje, co potřebujeme právě teď. Tělo vnímám jako archiv prožitků a mám tendenci ho drze nazývat zhmotněným nevědomím. Díky těmto jeho vlastnostem vidím neuvěřitelný potenciál těla v rámci zdárného překonání psychospirituální krize. Je to skvělý diagnostický i terapeutický prostředek.
Díky čínské medicíně máme v ruce úžasné návody k zorientování se ve funkčním stavu organismu a v emocích klienta jen z pozorování a vyšetření jeho těla. Čínská medicína nabízí koncept 5 elementů, k nimž jsou přiřazeny jednotlivé orgány, meridiány, duše, ctnosti, emoce a psychické jevy. Podle postavení těla, pozorování jazyka a palpace jednotlivých drah můžeme poznat, jak na tom která dráha a orgán jsou. A pak přiřadit k jednotlivým fyzickým projevům psychické aspekty.
Tělo ale nabízí ještě více. Z rozsahu pohybu v kloubech, celkového napětí ve svalech a napětí povrchových vs. hlubokých svalů a stranové asymetrie těla můžeme vyčíst potenciál klienta, míru využívání obranných mechanizmů ega, vůle a vnitřních zdrojů. Podle rozložení typu tkání, vnímání těla, schopnosti selektivních pohybů a relaxace a dechového stereotypu získáme další informace, které nám poslouží k orientaci v klientově osobnosti. Vyšetřením napětí v jednotlivých svalových skupinách si nakonec můžeme tento obraz doplnit a potvrdit.
V terapii se dá tělo využít mnohými způsoby. Výhodou terapie přes tělo je, že klient nemusí na mentální úrovni nic zpracovat, a přesto s námi hovoří jeho tělo jasnou řečí. Dále máme možnost nechat klienta v pasivní roli nebo ho zapojit a navíc může terapie probíhat i po skončení sezení ve formě domacího cvičení. Napětím v těle, postojem a výrazem dává klient najevo hranice, které někdy může mít problém verbalizovat. Tělo umožňuje využití některých objektivizačních metod účinků našich terapeutických zásahů, např. goniometrie – měření rozsahu pohybu v kloubu (no takoví nevěřící Tomášové pravděpodobně nedočetli až sem:)).
V terapii můžeme využít různé techniky uvolnění meridiánů, abychom uvolnili blokovanou energii, která se spolupodílí na udržovaní klienta v mentálním zacyklení a nedělá dobrotu v procesech trávení; pomohli klientovi od horkosti, která může v důsledku vyústit v nespavost a znovu rozpohybovali v pohybovém aparátu uložené prožitky pro jejich přijetí nebo zpracování. Lze stimulovat meridiány pro zlepšení funkce orgánů. Z aktivních technik je možné využít jógové techniky – ásany a pranayamy, sestavy qi gongu nebo techniky fyzioterapie. Klient si přes tělo může trénovat naciťování se na sebe, vnímání svých potřeb a hranic a přebírání zodpovědnosti za dílčí aspekty svého života.
V terapii jsou prioritou pocity bezpečí a komfortu klienta, jeho přání, limity a hranice. Je myslím také potřebné respektovat určitá obecná terapeutická pravidla. Tím je například cesta od povrchu dovnitř. Zákonitost, že teprve po uvolnění přebytku, přejdeme k doplněním nedostatku. A že k léčení některých částí nemůžeme přistoupit před jinýma. A především, že vše má svůj čas.. ale to nám naštěstí tělo umí dát najevo.
Pozitiv je milion, ale pro vyváženost chci zmínit, že i práce s tělem má svá uskalí a limity. Někteří klienti svá těla nevnímají nebo to není preferovaný a žádaný vstup do jejich osobního prostoru. A samozřejmě jde také o motivaci k překonání obtíží, jejich pochopení, vnímání smyslu terapeutického procesu a souznění klienta a terapeuta…
… Protože naše tělo bylo, je a dokud bude, tak bude jen tenká ochranná slupka naší zranitelné božské duše.